Váš V.I.P. realitní makléř

+420 603 888 206
sinne@sinne.cz

IMPERATIV DNEŠKA – PŘIMĚŘENÁ MÍRA REGULACE!

Podstata poslední krize byla stejná jako v minulosti… nadspotřeba. Jejím novým projevem byl začátek dlouhodobého souběhu ekonomických, finančních, institucionálních, politických příčin a její globální povaha. Předkrizová státní regulace nedokázala zabránit kasinovému chování investorů a zajistit korektní ekonomické prostředí. Optikou politického spektra: pravicová hospodářská politika přispěla ke krizi maskováním cenových bublin a podporou rizikového chování. Levice pak podporováním nadspotřeby zejména na účet veřejných financí, a to bez jakýchkoli rozumných omezení. Návrat dolní amplitudy ekonomického cyklu nebývalé hloubky zpochybnil v předkrizovém období použitá paradigmata ekonomické teorie a z nich vycházející nástroje hospodářské politiky.
Negativní ekonomické jevy současného globálního světa měly a mají svůj odraz v politické rovině. Absence adekvátních doporučení ekonomické teorie je nahrazováno snahou o prosazení vyšší miry zasahování státní administrativy do života společnosti. Ve strachu z chaosu a nezvládnutí komplexity stavů světa je zvyšována aktivita politiků směrem k nesystémovým zásahům doekonomiky a následnému rozšiřování regulace. Konkrétní projevy mnohdy jdou v některých ohledech proti samotnému byznysu. Všech vrcholů pověstného magického trojúhelníku, kterými jsou stabilita odvětví, klientská bezpečnost a efektivita, nelze najednou dosáhnout. V podmínkách nadměrného důrazu regulátorů na stabilitu finančních trhů a klientskou bezpečnost je logickým důsledkem snížená efektivnost finančních institucí, čím vzniká neřešitelný rozpor: regulační opatření činěná ve prospěch stability trhů a bezpečnosti klienta, ve svém výsledku pro klienty finanční služby zdražují a vedou ke snižování jejich efektivnosti, tedy vyvolávají zcela opačný výsledek, než ten, kterého měly dosáhnout.

Potřeba regulace?

Obecně potřeba regulace finančních trhů v současném globálním komplexním světě vychází ze snahy zajistit jejich stabilní fungování a důvěryhodnost. Rovněž je potřeba zohlednit, že na finančním trhu se vyskytují
protistrany, které mají rozdílnou míru informací. V případě klientů je potřeba zajistit jejich ochranu před nekalým jednáním a v případě finančních institucí je vhodné vytvořit stabilní prostředí, ve kterémse mohou rozvíjet. Regulace ekonomických aktivit na finančních trzích, které jsou obzvláště náchylné ke spekulativnímu chování účastníků interakce a eventuálně k tržním selháním, je dourčité míry nezbytností. Měla by však být profesionální, koordinovaná, trvající na transparenci trhů a neměla by nahrazovat kvalitu kvantitou.

Pojišťovnictví není bankovnictví!

V současné době je nejvyšší mírou zextenzivňování regulace zasaženo odvětví bankovnictví, považované za jednoho z významných viníků vzniku minulé krize. Pro odvětví pojišťovnictví je zextenzivňování regulace s bankovním sektorem shodným problémovým okruhem. Regulatorní opatření, která jsou prvoplánově směřována vůči bankovnímu sektoru, jsou pak vesměs mechanicky univerzálně a „harmonizovaně“ uplatňována v dalších odvětvích finančních služeb častokrát bez přihlížení k jejich specifikám. Převažuje hledisko harmonizace regulace jednotně pro všechny finančně tržní segmenty. Obecná výhrada k tomuto paušálnímu přístupu spočívá v tom, že pojišťovnictví historicky není náchylné k náhlému ruinování tak jako bankovní sektor nebo investiční fondy. V minulosti se prokázalo, že pojišťovnictví má na cyklické výkyvy i na krizové spouštěče relativně vysokou rezistenci. V tomto kontextu uplatňování ze stejného principu vycházejících regulatorních opatření napříč celým finančním trhem je pro odvětví pojišťovnictví obzvláště nekomfortní. Vždyť toto odvětví jednoznačně patří k nejstabilnějším oborům bez větších krizí, které by poškodily jeho reputaci. Tyto skutečnosti se již několikrát v historii potvrdily, ostatně i s poslední krizí se odvětví vyrovnalo ze všech finančních sektorů nejlépe. Navíc kromě regulacemající cíl stabilizovat trh a chránit klienty je stále ještě v živé paměti necitlivý a nekonzistentní politický zásah do ekonomiky životních pojišťoven ve jménu antidiskriminace, kdy bylo pojišťovnám znemožněno v kalkulaci pojistného využívat skupinový rizikový znak, přičemž jeho přesná kvantifikace a možnost praktického využití je v pojišťovacím byznysu spíše výjimkou.

Pohled německých specialistů

Z pohledu samotných pojišťoven je regulace, projevující se implementací stále rostoucího počtu regulatorních směrnic, vnímána negativně. Dokazuje to průzkum mezi manažery pojišťoven organizovaný společnosti PwC, tzv. Insurance Banana Skins, v rámci kterého jsou každé dva roky uveřejňována nejobávanější rizika pro pojišťovny. Regulace zaujímala v tomto žebříčku v poslední dekádě několikrát první místo. Sofistikované stanovisko k problému zextenzivňování regulace například zaujal Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) 1, který se ve svých koncepčních a strategických materiálech zaměřil na hlubší zkoumání současného stavu regulace pojišťovnictví v souvislosti s implementací regulatorního projektu Solvency II a s obecnými pokyny EIOPA. Němečtí pojistitelé nastolují zásadní otázky: zda v rámci současného stavu a směru regulace jde o skutečně inteligentní regulaci ve smyslu, jak tento pojem definuje Evropská komise, a zda regulace není příliš podrobná. Představitelé německého odvětví pojišťovnictví se při odpovědi na druhou otázku kloní spíše k názoru,
že stávají regulace je nadměrná a že vyvolává značné implementační a transakční náklady. Vedle projektu
Solvency II může být zdrojem vícenákladů také nové, neadekvátní zvyšování prvků ochrany spotřebitele
a informační povinnosti pojišťoven ve vztahu ke klientům, zejména povinnost sdělování klíčových informací týkajících se pojistných produktů s investiční složkou. Pojistitelé se obávají nebezpečí zahlcení klientů informacemi a vytváření duplicit. Příkladem může být zavedení tzv. garančních schémat pro pojišťovací služby,
které sice zvýší stabilitu pojistných trhů a klientskou bezpečnost, je však otázkou, zda to není nadbytečná
regulace.

Systémové riziko

Pojistné trhy mají jednu historicky potvrzenou významnou vlastnost: tou je nízká potence pojišťovnictví
k iniciaci systémového rizika v ekonomice. Zatímco v bankovnictví je vznik systémového rizika a jeho následný přenos do reálné ekonomiky záležitostí klíčového významu, v pojišťovnictví je význam tohoto rizika prakticky nulový. Pojišťovny jsou financované v rámci poskytování ochrany proti realizaci rizika dopředu a dlouhodobě, tedy stabilním příjmem pojistného, a jsou tak oproti bankám mnohem méně vystaveny riziku akutního nedostatku likvidity. Odtud pramení podstatně nižší míra zranitelnosti a vyšší míra odolnosti vůči impulzům náhlého ruinování. Z historie není známa žádná významná krize, která by byla spuštěna defaultem pojišťovny nebo zajišťovny. Svědomití regulátoři přes evidentní neschopnost pojišťoven přímo iniciovat symptomy systémového rizika v ekonomice uvádějí na seznamech systémových významných finančních institucí i pojišťovny, i když ve srovnání s bankami mnohem umírněněji.

Závěrem

Stěžejním problémem budoucí regulace je tedy odpověď na výše zmíněnou otázku formulovanou německými pojistiteli, tedy zda je v současné podobě vůči odvětví pojišťovnictví aplikovaná regulace skutečně regulací inteligentní, anebo zda jde o opatření, která znamenají pro pojišťovny především zvyšování nákladů a nejeví se být v adekvaci s předpokládanými přínosy. Odpověď na tuto otázku má zcela zásadní důležitost. Stále více se potvrzuje, jak je současný globální komplexní ekonomický svět složitý, křehký a v mnoha ohledech i virtuální a iracionální. V těchto souvislostech nutno vzpomenout i varovných hlasů odborníků zkoumajících zániky minulých civilizací: důvodem jejich kolapsu byla nadměrná složitost systému. Jisté symptomy tohoto druhu lze pozorovat i dnes. Strategie komplikovaných státních zásahů do ekonomiky a příliš extenzivní regulace se zatím neukazují jako cesta k efektivnímu obratu. Nalezení adekvátní polohy regulace je tudíž imperativem dneška.

1 Regulierung und Versicherungswirtschaft: Chancen und Herausforderungen
aus ökonomischer Perspektive. GDV. Oktober 2015. ISSN- Nr.2191-3102.
Dostupné z WWW: http://www.gdv.de/2015/11/grenzen-staatlicher-regeln-fuer-
den-versicherungsmarkt/.

Autor: prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
Zdroj: Pojistný obzor